ODBORNÉ ČLÁNKY

Předneseno při příležitosti chovatelského setkání majitelů, chovatelů a přátel šeltií v Náchodě podzim 2005. Poděkování patří paní chovatelce Marii Sčebelové, CHS Z Dřevěné chaloupky a Marcele Hejdukové, CHS Z Polabí, které se rozhodly na jaře 2007 krýt svoje špičkové feny krycími psy ze zahraničí, s negativním genetickým vyšetřením na chorobu CEA.

Dovolte, abych se představila. Vzděláním jsem oční lékařka, ale mohu vás ubezpečit, že pohled do spokojených psích očí mě těší moc. Pejsci mne provázejí celým životem, vždy jsem byla pouhý majitel, ne chovatel. Proto bych si nedovolila postavit se před vás a chtít se vyjadřovat k problematice chovu. Avšak z diskusí s některými z vás vzešel podnět k tomu, že jsem začala přemýšlet, zda bych mohla nějak přispět se svou troškou znalostí k informovanějšímu průběhu chovatelských debat na téma "onemocnění očí" šeltií či dalších predisponovaných plemen .

Pokud dovolíte, s radostí bych vám nyní nabídla malé opakování té nejjednodušší obecné genetiky. Té, jejíž zákonitosti objevil náš krajan, opat brněnského kláštera Augustiniánů, Johann Gregor Mendel při svých dokonalých pokusech s hrachem. Hrách snad nyní poslouží psům, když už jinak jim k ničemu moc dobrý není. Budu mít radost, pokud svým snažením posloužím k vaší lepší orientaci konkrétně v problematice CEA (Collie Eye Anomaly). Omezím se na CEA proto, že její dědičnost je jasně prozkoumána (= jednoduchá autosomální recesivní dědičnost), snadno si ji ujasníme a třeba to bude dobrým impulsem k odstartování věcí dalších. Na vás, chovatelích, pak bude, využijete -li ten malý krůček na poli genetiky, který spolu uděláme, k dlouhému přespolnímu běhu přes překážky, v jehož cíli na nás bude čekat zástup rozesmátých šeltiček či jiných psů. Rozesmátých, protože zbavených hrozby, že svého milovaného pána ucítí, ale neuvidí.

Na úvod bych se vám snažila přiblížit nejčastějšími chovatelskými dotazy a mylnými konstatováními, které mne k tomuto povídání přivedly. Pokud si porozumíme, bude pro vás buď od dneška snadné si s odpovědí na ně poradit, nebo se jen ubezpečíte, že váš názor na věc byl i dříve racionální.

1. celý vrh má oftalmologické vyšetření v 7mi týdnech v pořádku (CEA negativní), jestli budou pěkní, budu spojení opakovat, abych měla příště klid, že se nenarodí nemocné štěně (příště to nemusí vyjít, mohlo jít o náhodu při spojení dvou přenašečů Cc)
2. jedno štěně z vrhu je pozitivní, ale oba rodiče mají oftalmolog. vyšetření v pořádku
   • a) jak je to možné (opět případ spojení dvou přenašečů Cc - choroba se u něj neprojeví, oči má zdravé, ale polovina jeho pohlavních buněk nese "nemocnou formu genu")
   • b) ostatním majitelům štěňat nic neřeknu, ať se zbytečně neplaší, dostávají přece zdravého psa, tak není co řešit (ale je velká pravděpodobnost, že dostávají přenašeče a tak se mohou dočkat nemocných štěňat velmi snadno, stačí k tomu spojení s druhým přenašečem)
   • c) no nic, kdovíjak to bylo s vyšetřením u krycího psa, je z ciziny, hlavně že fenu vyšetřil náš odborník, jemu věřím, ta je zdravá, příště si vyberu psa, kterého vyšetřoval on a bude to v pořádku (fena je jistý přenašeč, když porodila nemocné štěně, 100% klinicky zdravé potomky dá jen s klinicky i geneticky zdravým psem a toho lze určit jen genetickým vyšetřením)
3. jak tedy poznám, jestli je krycí pes přenašeč, nebo nedej bože, může být přenašeč i moje fena , když oba mají vyšetření oftalmologem v pořádku ( poznám to jen genet. vyšetřením)
4. má vůbec oftalmolog. vyš. nějaký smysl, když se rodičům se zdravýma očima může narodit nemocné štěně, štěňata (smysl má pro odhalení nemocných psů, tam již genetické vyšetření nic nového nepřinese a chovatel štěněte či nový majitel tak mohou s tímto faktem nakládat dále podle svých potřeb, chovatel upozorněním, že pejsek nebude do chovu a uvědoměním si, že šlo o spojení minimálně přenašečů,budoucí majitel může konzultovat vyšetřujícího veterinárního lékaře v otázce další péče o pejska či míry, s jakou se dá očekávat vliv choroby na běžný společný život)
5. mohu se nějak vyhnout narození nemocných štěňat? (pouze s podporou genet. vyšetření - spojením, kdy alespoň jeden z rodičů je potvrzený dominantní homozygot CC, pak druhý může být jakýkoliv)
6. takového mám krásného chovného psa, CEA I.stupeň, to přece nic není a nikdo s ním nechce krýt, se zdravou fenou by dal určitě spoustu šampionů a přece zdravých (ale všichni by byli přenašeči a to ještě v případě, že fena by byla geneticky zdravý dominantní homozygot CC, pokud o ní soudím, že je zdravá jen z oftalmolog. vyšetření, může být přenašeč a pak se narodí 50% klinicky zdravých, leč přenašečů a 50% nemocných)
7. po psovi sice už bylo nemocné štěně, moje fena však má oftalmolog. vyš. v pořádku, je zdravá, spojením se ten nemocný gen oslabí a postupně úplně vymizí, klidně s ním nakryji, je tak pěkný (platí i naopak:-)…(viz výše, s tím, že geny - jejich alely se při tomto způsobu dědičnosti ,tzv. geny velkého účinku, dědí způsobem buď vše, nebo nic - buď ho zdědím, nebo ne, žádné oslabování se nekoná)

• podjednotka genu, některé geny mají jen dvě, jiné víc, jejich vzájemný vztah určuje, jak se ten který gen u daného jedince projeví
• alela může být dominantní -"X"…..recesivní "x" , nemoc může být vázána na jednu nebo druhou (= dominantní dědičnost, recesivní dědičnost)
• jedinec dostává jednu alelu od matky, jednu od otce
• jedinec tedy může dostat od rodičů tyto kombinace alel genu "iks" XX - dominantní homozygot Xx -heterozygot xx- recesivní homozygot ….genotyp

• matka i otec fyzicky zdrávi (v případě CEA tedy normální oftalmol.vyšetření v 7mi týdnech a opakovaně), ve vrhu nemocné(á) štěňata a zděšený chovatel

1. Vyskytuje-li se v chovu nějaký nedostatek, je třeba posoudit jeho závažnost a rozhodnout, zda je žádoucí ho z chovu odstranit. Určitě k takovým patří hluchota, slepota, další onemocnění oka nebo ledvin.
2. Je třeba zjistit četnost výskytu v celé populaci a pokusit se zmapovat typ dědičnosti (u CEA již znám - recesivní, pamatujete?)
3. Známe-li způsob, jakým se nedostatek dědí, závažnost i četnost, je možné přemýšlet, jakým způsobem se nedostatku v rámci plemene zbavit: Jedince, u kterých se onemocnění klinicky projevilo lze vyhledat a z chovu odstranit (= CEA pozitivní oftalmolog. vyš. v našem případě). Genetickým vyšetřením lze odhalit přenašeče a ty pak také buď vyřadit, nebo spojovat pouze s geneticky nepostiženým jedincem (dominantní homozygot CC viz výše). Pokud nechceme (pozn.: nebo nemůžeme, protože není k dispozici, což se týká řady chorob dědičně podmíněných, ne všude mají takové štěstí jako my s genetickou sondou na CEA) využít genetické vyšetření, protože se nám zdá finančně náročné, lze odvodit, kdo je přenašečem, z pečlivého a dlouhodobého sledování odchovů zaznamenávání výskytu choroby. Je to ale pomalejší a o poznání méně přesné.
4. Chovatelský klub, který zjistí, že v rámci jeho plemene se opakovaně vyskytuje závažná vada, musí zvažovat, do jaké míry je nutné se jimi zabývat (pochybujete, zda je třeba se CEA zabývat?) a než se rozhodne činit nějaká opatření, musí si uvědomit:
   • a) není rozumné chtít napravit najednou všechny problémy, selekce zaměřená na více vad najednou většinou neodstraní ani jednu z nich (ještě že nám zbývá retinální atrofie, katarakta )
   • b) je dobře se poradit s odborníkem, i když to bude stát nějakou korunu
   • c)mají-li být opatření úspěšná, musí být plošná a platit pro všechny, nelze do chovu zařadit postiženého psa, i kdyby patřil hlavnímu poradci chovu, velmi obezřetně je třeba zacházet s dovezenými jedinci nebo se zahraničním krytím
   • d)opatření jsou ve většině případů dlouhodobá
   • e)ideální je, když požadavek na přísnější opatření vychází ze samotných chovatelů, příkazy shora nebývají tím nejlepším řešením (podle knihy: Vladimíra Tichá, Malá škola pro chovatele psů, Dona 2000)
5. V letech 1960-1970 bylo toto onemocnění (pozn.: CEA) u kolií značně rozšířeno….vyskytovalo se u 80-90% jedinců (pozn.: zřejmě má autor na mysli ve Velké Británii). Postupně se výskyt této choroby snižuje, protože byl přijat velmi účinný selekční program.
6. …takové vyšetření dovolí označit… přenašeče choroby a vyřadit je z chovu
7. Se selekcí jakékoliv genetické vady či choroby musíme začít vždy co nejdříve, dokud není v populaci příliš rozšířená. Podcenit jakoukoliv vadu z hlediska genetického se skutečně nevyplácí!!! (ty tři vykřičníky jsou originál z pera autora).
8. V Anglii byla u briardů značně rozšířena centrální forma progresivní atrofie sítnice (PRA), protože se ve většině případů objeví u postižených jedinců v prvních letech života, British Briard Club se rozhodl nepoužívat v chovu žádného jedince, psa ani fenu do stáří 4 let. Do té doby se postižení jedinci odhalili a byli vyřazeni z chovu. Tento způsob organizace chovu a selekce vedl rychle k úspěchu (pozn.: Můj druhý pejsek je kavalír Ben, od svých 4 let nemůže žít plnohodnotným životem v důsledku projevení se dědičně podmíněné vady srdeční chlopně - Mitral Valve Disease, jeho život pravděpodobně skončí o několik let dříve, než by tomu bylo bez této choroby. Pro tuto chorobu platí výše uvedené, k úspěchu by vedl chov na psech starších 4-5ti let s normálním ultrazvukovým nálezem srdce. Pozveme příště na naše setkání i kavalíry?….Ben zemřel na přelomu června a července 2006 na srdeční selhání ve věku 5 let.)